Z deníku Právo 11.8. 2016

Pan Lukáš Jelínek napsal 11.8. článek:

„Zamčené kostely a apetýt církví“.

Moravská Třebová je malebné, renesančními a barokními památkami protkané město na česko-moravském pomezí. Jak se můžeme o prázdninových cestách přesvědčit, o kulturní dědictví se umí postarat. Je to zjevné i z toho, že patří k nemnoha obcím, které převzaly do své péče rozlehlý zámek a k radosti turistů jej provozují.
Do bývalého františkánského kláštera před šesti lety Moravská Třebová nastěhovala domov pro seniory. Kongregace sester ale žalobou převod nemovitosti na město zpochybňuje.
Nedávno Právo informovalo, že začátkem roku se blýsklo na lepší časy. Na stůl byl položen smír v podobě mimosoudního vyrovnání. V jeho rámci radnice přislíbila přispívat na opravu církevních památek. Řeholnice však
do smlouvy v bodě investice do oprav natvrdo uvedly patnáct miliónů korun. Absurdní částka. A obloha se opět zatáhla. Tento případ naznačuje, že za tahanicemi nemusí být vždy jen zlá vůle. Svoji roli mohou hrát i přehnaná očekávání a neznalost církevních spolků, jak funguje místní samospráva – jaké má finanční možnosti a jak o nich probíhá politická debata. Na omluvu řádových sester lze uvést, že v prostředí, kde se pohybují, sotva demokratické principy poznají. A ekonomická a rozpočtová gramotnost jim může být také cizí.
Tím je smutnější, že vinou restitučního zákona a smluv, které Nečasova konzervativní vláda uzavřela s církvemi, může k podobným situacím docházet. Přitom vedle vráceného fyzického majetku čerpají církve a náboženské společnosti tučné odškodné 59 miliard (rozložené do třiceti let a navýšené o inflaci).
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl odhaduje, že vstřícnost stažením žalob na obce projevily církve pouze v několika málo případech.
Zatímco na krajské vlastnictví si po rozsudku Nejvyššího soudu v kauze Opočno mohou nechat zajít chuť, obecní majetek je láká dál. Už jen proto, že k němu prý leckdy přišly od Pozemkového fondu ČR neoprávněně.
Dotčené obce do rozhodnutí sporů zažívají dobu ledovou. Nemohou se ke spokojenosti občanů rozvíjet, zajišťovat veřejné služby, a nadto je ještě velké peníze stojí pomoc právníků.
Jaká atmosféra musí panovat v místě, kde je starosta na kordy s farářem či představeným řádu? I když též asi platí, že četní reprezentanti boží na zemi, kteří by se na nejnižší úrovni třeba i dohodli, jsou shora poháněni nadřízenými a ambiciózními hospodáři a ekonomy.
Kdo projíždí republikou, musí si všimnout zamčených a ztemnělých kostelů. Krása je skryta, víra skomírá. Kvete ideologie a mamon. Pak se nedivme, že slitování se nedočkají ani radnice.